DrugAgency,a.s – agentura, která se již více než 20 let se věnuje problematice lékových interakcí.

Rozhovor mezi Petrem Veverou z Teamogy a Štěpánem Suchopárem, ze společnosti Drug Agency, vznikl jako součást série rozhovorů o tom, jak moderní technologie a efektivní řízení procesů pomáhají firmám z různých oborů.

Cílem setkání bylo představit, jak firma Drug Agency využívá systém Teamogy při své každodenní práci, ale také přiblížit čtenářům samotnou činnost společnosti, která se zabývá vývojem unikátního zdravotnického softwaru — databáze lékových interakcí.

Tento systém pomáhá lékařům, lékárníkům i pacientům předcházet nežádoucím kombinacím léčiv a zvyšovat bezpečnost léčby.

Rozhovor tak nabízí nejen pohled do zákulisí vývoje inovativního zdravotnického prostředku, ale i zajímavé srovnání s tím, jak digitalizace a dobře nastavené procesy dokážou ovlivnit efektivitu celé firmy.

Petr V.:
Na úvod bych rád představil vaši společnost. Mohl byste čtenářům přiblížit, čím se Drug Agency zabývá a jaké je její hlavní zaměření?

Štěpán S.:
Naše firma vyvíjí jediný, zato velmi specifický zdravotnický prostředek – databázi lékových interakcí. Jejím cílem je pomáhat lékařům, lékárníkům i pacientům při správném předepisování a užívání léků. V praxi to znamená, že zpracováváme rozsáhlé množství klinických studií a vědeckých publikací, které převádíme do přehledné a srozumitelné podoby. Uživatel si do systému zadá kombinaci léků, které užívá, a okamžitě zjistí, zda o jejich vzájemném působení existují odborné důkazy či analýzy. Databázi nabízíme jak jako samostatnou webovou aplikaci, tak i prostřednictvím API rozhraní, díky němuž ji lze integrovat do nemocničních, ambulantních nebo lékárenských systémů – případně i do systémů zdravotních pojišťoven.

Petr V.:
Když si představíme praktické využití vašeho systému – funguje to tedy tak, že lékař při předepisování většího množství léků může okamžitě zjistit, zda mezi nimi nehrozí nějaké kontraindikace nebo nežádoucí kombinace?

Štěpán S.:
Přesně tak. Ideálně by měl lékařův informační systém automaticky nahlédnout do lékového záznamu pacienta a zohlednit všechny přípravky, které užívá – včetně těch předepsaných jinými lékaři. Pokud lékař zadá nový lék, systém ho upozorní na případnou nevhodnou kombinaci. Nejde přitom jen o přímé kontraindikace, ale i o vzájemné ovlivňování účinku léků – mohou se navzájem oslabovat, nebo naopak zesilovat. V obou případech to představuje riziko: buď léčba nefunguje dostatečně, nebo se zvyšuje pravděpodobnost vedlejších účinků.

Petr V.:
Zmínil jste, že systém používají především lékaři a zdravotnické organizace. Je ale možné, aby s ním pracovali i samotní pacienti?

Štěpán S.:
Zatím neprodáváme systém přímo pacientům jako samostatnou aplikaci – to plánujeme až po získání potřebné certifikace. Už nyní se s ním ale mohou setkat v jiných nástrojích, které naši databázi využívají. Například v aplikaci Vita karta od Oborové zdravotní pojišťovny, kde je náš systém plně integrovaný, nebo v nové aplikaci molecula.cz, tzv. „chytré lékárničce“. Ta umožňuje uživatelům zadat si své léky a zkontrolovat, zda mezi nimi nehrozí lékové interakce.

Petr V.:
Zmínil jste certifikaci vašeho softwaru. Předpokládám, že oblast, ve které působíte, je velmi přísně regulovaná. Jak vás legislativa ovlivňuje – je spíš překážkou, nebo vám v něčem pomáhá?

Štěpán S.:
Je to poměrně složité. Náš software je oficiálně klasifikován jako zdravotnický prostředek, což je pro většinu lidí těžko představitelné. Když se řekne zdravotnický prostředek, každý si vybaví něco hmatatelného – obvaz, náplast, rentgen. Tam je snadné posoudit, zda výrobek funguje a je bezpečný. U softwaru je to ale úplně jiná disciplína.
První zmínka o softwaru jako zdravotnickém prostředku se objevila až v roce 2017 po rozhodnutí Evropského soudního dvora. Od té doby se pohybujeme na zcela novém a neprobádaném poli. Byli jsme dokonce první firmou v EU, která svůj systém registrovala jako zdravotnický prostředek. Narazili jsme ale hned na začátku – pro registraci byl nutný speciální pětimístný kód, který tehdy ještě vůbec neexistoval. Měli jsme všechno připravené, ale půl roku jsme čekali, až příslušná agentura ten kód vůbec vytvoří.
Regulace softwaru v této oblasti je stále komplikovaná a výklad norem často není jednotný. Na semináři, kterého jsem se nedávno účastnil, se dokonce ani odborníci neshodli, do jaké bezpečnostní třídy takový software vlastně patří. Musíme tedy často postupovat podle vlastního nejlepšího vědomí – je to zkrátka nové, neprozkoumané území.

Petr V.:
Zdá se, že jde o velmi dynamicky se vyvíjející oblast, kde se pravidla i jejich výklad často mění.

Štěpán S.:
Přesně tak. Samotná regulace je sice pevně daná, ale způsob, jakým se vykládá, se neustále vyvíjí. Jako tzv. legacy device – tedy zdravotnický prostředek uvedený na trh ještě podle starších norem – máme povinnost průběžně sledovat oficiální výklady Evropské lékové agentury i Evropského parlamentu. To znamená, že musíme být velmi flexibilní a dokázat rychle reagovat na všechny změny, které přicházejí.

Petr V.:
A co konkurence? Existují v Evropě nebo u nás jiné systémy, které dělají něco podobného jako ten váš?

Štěpán S.:
Každá větší evropská země má svůj systém pro kontrolu lékových interakcí – konkurenci tedy máme třeba ve Finsku, Francii, Německu nebo Polsku. V České republice jsme ale prakticky jediní. Vím o jedné nemocnici, která používá francouzskou databázi, ale jinak na našem trhu žádný podobný systém není. Hlavní problém je v tom, že zahraniční databáze obvykle neobsahují české léky – a každá země má svou vlastní sadu registrovaných přípravků. Nelze tedy jednoduše převzít zahraniční systém a používat ho tady, protože by neuměl pracovat s místními daty.

Petr V.:
Zvažujete i expanzi na zahraniční trhy? Například vstup do Polska nebo jiných zemí?

Štěpán S.:
Do jisté míry ano – už nyní působíme na Slovensku, kde testujeme lokalizaci systému a přizpůsobujeme ho místním léčivům. V minulosti jsme také dodávali naši databázi do Rumunska prostřednictvím evropského dodavatele nemocničních informačních systémů. Tam jsme ale narazili na zásadní problém: místní léková agentura měla velmi nepřesnou databázi registrovaných léčiv. A bez kvalitních vstupních dat systém jednoduše nemůže fungovat.
Zkoušeli jsme i mimoevropské trhy a připravovali překlady databáze do angličtiny, ale nakonec z toho sešlo – klienti potřebovali systém okamžitě, zatímco překlady a lokalizace by zabraly víc času. Aktuálně se tedy soustředíme hlavně na český a slovenský trh.

Petr V.:
Jakou roli hraje ve vašem oboru umělá inteligence? Dokáže už dnes zasahovat do vývoje nebo fungování vašeho systému?

Štěpán S.:
Umělá inteligence do našeho byznysu zatím zasahuje jen okrajově. Legislativně totiž patříme do nejvyšší bezpečnostní třídy, protože náš software přímo souvisí se zdravím pacientů. To znamená, že nemůžeme využívat žádné externí AI nástroje pro samotný zdravotnický prostředek.
S AI ale v menší míře experimentujeme – zkoumáme například možnosti automatického zpracování dokumentů, i když zatím využíváme spíše klasické softwarové nástroje bez umělé inteligence. Do budoucna bychom však chtěli vlastní AI komponenty vyvíjet interně, abychom měli jistotu, že vše bude v souladu s přísnými legislativními požadavky.

Petr V.:
Vím, že se kromě samotného vývoje softwaru věnujete také vzdělávání v oblasti lékových interakcí. Dá se tedy říct, že jste do jisté míry i edukační firma?

Štěpán S.:
Ano, dá se to tak říct. Edukace je pro nás velmi důležitá. Původně jsme se snažili prosadit systém lékových interakcí přímo přes ministerstvo do oficiálního lékového záznamu, ale to se ukázalo jako slepá cesta. Rozhodli jsme se proto zaměřit na vzdělávání lékařů, lékárníků i pacientů.

Pacientům se věnujeme například prostřednictvím Univerzity třetího věku, kde se setkáváme s obrovským zájmem seniorů o jejich léčbu a fungování léků. Chtějí rozumět tomu, co se v jejich těle děje a proč jim lékař určité přípravky předepisuje. 

Zároveň pravidelně školíme lékárníky – od roku 2016 pořádáme dvakrát ročně odborné kurzy zaměřené na lékové interakce. Vzdělávání bereme jako klíčovou součást naší mise.

Petr V.:
Máte za sebou projekt, který byl pro vás obzvlášť náročný, ale zároveň zajímavý? Něco, co pro vás představovalo opravdovou výzvu?

Štěpán S.:
Ano, jedním z nejzajímavějších projektů byla spolupráce se Slovenskou lékárnickou komorou. Ta spustila systém, který umožňuje pacientům zkontrolovat své léky přímo v lékárně. Pacient si vybere konkrétní lékárnu, objedná se na kontrolu a lékárník mu pak vysvětlí, jak léky správně užívat, aby se navzájem neovlivňovaly a léčba byla co nejúčinnější.
Pro nás to byl velmi komplexní projekt – vyvíjeli jsme aplikaci pro pacienty i pro lékárníky a zajišťovali jsme, aby celý systém fungoval plynule a spolehlivě. Když pacient odešle požadavek, lékárna obdrží informace o jeho lécích, připraví se a při osobní konzultaci může poskytnout fundovanou a jasnou radu. Je to krásný příklad toho, jak technologie může zlepšit komunikaci mezi pacientem a odborníkem.

Petr V.:
Když pacient odešle žádost o kontrolu svých léků do lékárny, dostává lékárník i nějaké informace o jeho zdravotním stavu?

Štěpán S.:
Ne, a to zcela záměrně. Nechceme a ani nemůžeme pracovat s citlivými údaji o zdravotním stavu pacienta. Pokud bychom je zpracovávali, spadali bychom do nejvyšší kategorie ochrany osobních dat, což by celý systém výrazně komplikovalo.
Na Slovensku systém využívá jen základní údaje – výšku, váhu, věk a pohlaví pacienta. Ty slouží pouze pro výpočet parametrů, které pomáhají lékárníkovi lépe vyhodnotit možné interakce.
Naším cílem není říkat, které léky jsou špatně. Poskytujeme nástroj, který lékařům a lékárníkům pomáhá při rozhodování o léčbě. Umožňuje jim pochopit, co se děje při kombinaci různých léků, jaké interakce mohou nastat a jak minimalizovat jejich dopady. Rozhodnutí o léčbě je vždy na lékaři, my dodáváme vědecky podložená data, která celý proces zpřesňují.

Petr V.:
Může váš systém v budoucnu pomoci i praktickým lékařům, aby měli lepší přehled o tom, jaké léky pacient skutečně užívá?

Štěpán S.:
Do jisté míry už to možné je. Každý lékař i lékárník může nahlížet do takzvaného lékového záznamu, kde jsou uvedeny všechny předepsané léky pacienta – pokud s tím pacient výslovně nesouhlasí jinak. Tento systém je velmi dobře zabezpečený, každý přístup se zaznamenává a doposud nedošlo k žádnému zneužití.
Problém je ale v tom, že samotný přehled léků lékaři nestačí. Bez specializované databáze lékových interakcí si s těmi informacemi v praxi těžko poradí – musel by ručně pročítat desítky souhrnů údajů o přípravku, které bývají dlouhé i padesát stran a napsané právnickým jazykem. To je v běžné praxi nereálné.
Náš systém tuto práci dělá za něj – automaticky vyhodnocuje možné interakce mezi přípravky a upozorní na potenciální rizika. V jedné klinické studii jsme dokonce prokázali, že pacienti lékařů, kteří náš systém používají při léčbě bolesti, subjektivně pociťují menší bolest a jsou objektivně kratší dobu hospitalizováni. Taková efektivita by v širším měřítku mohla přinést úspory ve zdravotní péči v řádu miliard korun.

Jak Drug Agency využívá Teamogy při své každodenní práci

Petr V.:
Co vás přimělo začít hledat systém, který by pomáhal s řízením firmy a administrativou?

Štěpán S.:
Hlavním impulzem bylo zavedení systému řízení kvality. Potřebovali jsme sjednotit způsob komunikace, předávání úkolů i vedení dokumentace ke každému klientovi. Zkrátka dát firmě jasnou strukturu a přehlednost. Chtěli jsme, aby všechny informace byly na jednom místě a aby každý věděl, kde co najde. Dnes, když například potřebuji zjistit stav licence některé nemocnice, stačí pár kliknutí a mám okamžitý přehled.

Petr V.:
Jaké konkrétní změny u vás nastaly po zavedení systému? Co bylo dříve složitější?

Štěpán S.:
Předtím se nám občas stávalo, že jsme si práci nechtěně dublovali – třeba dva kolegové připravovali stejnou nabídku, aniž by o sobě věděli. Výsledkem bylo zbytečné množství času stráveného koordinací. Dnes máme všechno přehledně na jednom místě, přesně víme, kdo co řeší a v jaké fázi se daná zakázka nachází. Komunikace se tím výrazně zlepšila – jak uvnitř týmu, tak i směrem ke klientům.

Petr V.:
Proč jste si nakonec zvolili právě Teamogy? Co rozhodovalo při výběru?

Štěpán S.:
Vyzkoušeli jsme tři různé systémy – každý měl své silné stránky, ale žádný nenabízel všechno, co jsme potřebovali. Na základě doporučení jsme pak otestovali Teamogy a zjistili jsme, že i když obsahuje řadu funkcí, které zrovna nevyužíváme, všechny klíčové prvky, které pro náš provoz potřebujeme, tam jsou. To rozhodlo.
Velmi oceňujeme přehlednou správu e-mailů, kdy má každá zakázka svou vlastní historii komunikace, a také intuitivní prostředí, ve kterém se naši kolegové zorientovali hned napoprvé. Uživatelská přívětivost byla pro nás velkým plusem.

Petr V.:
Jak probíhala implementace systému a jak velká změna to pro vás byla? Pomohl vám onboarding, který jsme společně absolvovali?

Štěpán S.:
Změna to rozhodně byla, hlavně v nastavení našich vnitřních procesů. Samotné zapracování do systému ale proběhlo velmi hladce – je jednoduchý, intuitivní a už po krátké době jsme v něm všichni dokázali pracovat bez problémů.
Onboarding nám určitě pomohl, především tím, že probíhal osobně. Nebyl to jen návod nebo videomanuál, ale přímá komunikace s člověkem, který se zaměřil přesně na to, co potřebujeme. Díky tomu jsme se naučili systém efektivně využívat a objevili i funkce, o kterých bychom jinak možná nevěděli.

Petr V.:
Když se dnes ohlédnete zpět – co vám systém přinesl? Dokázal byste to i nějak vyčíslit, třeba ve formě úspory času nebo efektivity?

Štěpán S.:
Jednoznačně přinesl obrovské zjednodušení. Všechno máme centralizované – nabídky, dokumenty i e-maily. Když chci připravit novou nabídku, použiji předpřipravený vzor, doplním údaje o klientovi a velikost nemocnice a během několika minut je hotovo.
Kvantifikovat přesně, kolik času systém šetří, je obtížné, ale jsou to rozhodně hodiny práce, které dříve padly na zbytečné hledání informací. Dříve jsem musel složitě dohledávat komunikaci, kontrolovat, kdo má co rozpracováno, dnes to vidím přehledně na pár kliknutí. Ve větších firmách by bez podobného nástroje podle mě fungování vůbec nebylo možné.

Petr V.:
A pomáhá vám systém i v komunikaci s vašimi klienty? Cítí nějaký přínos i oni?

Štěpán S.:
Rozhodně ano, i když si to možná sami neuvědomují. Díky systému dokážeme reagovat prakticky okamžitě. Když mi například volali z nemocniční lékárny, jestli jsem odeslal nabídku vedení, stačilo se podívat do systému Teamogy přes mobil a během několika vteřin jsem mohl odpovědět: „Ano, 29. jsme ji poslali panu náměstkovi.“
Nemusím nic složitě dohledávat, všechny informace mám na jednom místě. Klienti jsou často překvapení, jak rychle reagujeme – zatímco jinde čekají na odpověď i týden, my většinu věcí vyřešíme během jednoho dne. Teamogy nám v tomhle směru výrazně zjednodušilo práci i komunikaci.

Petr V.:
Je něco, co byste chtěl doplnit nebo třeba vzkázat našemu vývojovému týmu?

Štěpán S.:
Rád bych především poděkoval. Kdykoli potřebujeme něco upravit nebo přidat novou funkci, reagujete velmi rychle a vstřícně. Nedávno jsme si například sami nastavovali helpdesk přímo v systému, bez nutnosti zapojovat externí firmu. Když jsem udělal drobnou chybu v konfiguraci, kolegyně z vašeho týmu ji okamžitě odhalila a pomohla mi ji opravit. Oceňuji tu rychlost, flexibilitu a ochotu pomoci – to je v dnešní době opravdu cenné.

Petr V.:
Moc vám děkuji za váš čas i otevřený pohled do fungování vaší firmy. Byl to velmi inspirativní rozhovor a věřím, že čtenářům přinese spoustu zajímavých informací o tom, jak může software pomáhat ve zdravotnictví.

Štěpán S.:
Také děkuji, bylo mi potěšením. Na shledanou.

You might be interested in